Sibiřský cedr

Cedr patří mezi jeden z nejhezčích a velebných stromů Sibiře. Jeho vlastní historie je těsně spjata s materiální a duchovní kulturou národů žijících za Uralem. Například ve vyprávění Evenků je sibiřský cedr pramenem síly, krásy a velkorysosti. V legendách a pohádkách Nanajců z Poamuří se do sibiřského cedru stěhují jen dobří duchové, protože je "ze všech stromů nejštědřejší".Uralští kozáci nazývali cedrovou borovici (Pinus sibirica, to je její vědecký název) "sibiřským obrem", pro tobolské křesťany to byl "posvátný strom". Pro obyvatele Horní Šoriji představuje sibiřský cedr "strom-krávu" a "strom-matku", neboť má velkou obživnou schopnost. Pro mnoho lidí zůstává tento strom dodnes císařem tajgy, stromem zázraků, velikánem a patriarchou severních lesů. Sibiřský cedr je nepochybně národní pýchou a bohatstvím Ruska.

Cedr je živitelem, cedr je i léčitelem. Obyvatelé Uralu, Sibiře a evropského severu od dávných dob věděli o léčivých vlastnostech cedru a používali ho při léčbě mnohých nemocí...  


Z chvojí připravovali vitamínový nápoj a cedrovou pryskyřicí ( ruský lidový název "živica") se léčily rány a vředy. Z cedrových oříšků se již odedávna získával cenný rostlinný olej, který mimo své nutriční vlastnosti má i celou řadu vlastností léčivých. Z cedrových oříšků připravované "postní mléko" se používalo na léčení tuberkulózy plic, onemocnění ledvin a neuropatické poruchy. Na rozdíl od cestovatelů a obyvatel západní části Ruska na Sibiři nikdy neznali kurděje.    

Největší zájem o cedry se projevil ke konci 20. století ~ v náročném pro člověka období neustálého napětí, ekologických problémů a boje proti nemocem.  

Na Zemi roste kolem 600 druhů jehličnanů. Největší a nejdůležitější je čeleď borovicovitých: borovice, smrky, jedle, modříny, tsugy. Do čeledi bórovicovitých patří i cedr sibiřský; botanici ho nazývají "borovice sibiřská". Vždy zelený strom dorůstá do výšky až 35-40 m a obvod kmene dosahuje u jednotlivých stromů až 1,5-2,5 m. Kmen cedru sibiřského je přímý, rovný. Cedrové oříšky jsou semena, a nikoli plody jako u krytosemenných rostlin. K dozrávání oříšků v šišce dochází až 26 měsíců poté, co vzniknou jemná poupata na konci výhonku. Cedry v sibiřské tajze začínají dávat bohatou průmyslovou úrodu semen přibližně v době, kdy je strom 160-250 let starý.

Již před několika tisíciletími si starověké národy (především Egypťané, Féničané, Arabové) vysoce cenily vlastností cedrové dřeviny, kterou nazývali "věčná". Nemálo zmínek o cedru obsahuje Bible, v níž je tento královský strom líčen jako symbol věrnosti křesťanské víře. Libanonské cedry byly již ve starozákonní době považovány za zdroj blahobytu, použity byly i ke stavbě lodí a Šalomounova chrámu v Jeruzalémě. Po dokončení stavby byl chrám obložen cedrovými deskami tak, že "vše bylo pokryté cedrem, kamene nebylo vidět". Z cedru byl zhotoven i obětní oltář, obložený zlatem.

Druidi - pohanští knězi starověkých Keltů - měli dokonalé vědomosti o stromech v přírodě, jejich spojení s člověkem a vesmírem. Oni porovnávali osudy lidí bezprostředně s životem a vlastnostmi těch či oněch (určitých) stromů. Druidi často používali své znalosti o bioenergetických vlastnostech stromů ve své léčitelské praxi. Nepochybně, stromy jsou svérázné rezervoáry energie. Výsledkem fotosyntézy v zelených částech rostlin vznikají uhlohydráty bohaté na energii a je uvolňován kyslík. Ale proces fotosyntézy není možný bez účasti energie Slunce. Rostliny si zachycují kosmickou energii, přetvářejí si ji a zachraňují tak život na Zemi.

Léčivé vlastnosti stromů - to je řada přetváření energie. Mezi spoustou stromů-léčitelů je cedr nejvýznamnější. Toto je vylíčeno i v Bibli. Ve Starém zákoně, v třetí knize Mojžíšově (Leviticus 14,1-7), Bůh učí kněze, jak léčit lidi. Ze všech rostlin se pouze cedr uvádí několikrát jako léčivý a očišťující strom (a to i při malomocenství).

Co je to za energii, odkud ji cedr v sobě bere a k čemu nebo komu je tato energie určena? Cedr je dlouhověký, dožívá se 550 let; některé stromy rostoucí ve skupině se dožívají až 800 let. Po celou dobu svého života milióny svých jehlic zachycuje z kosmického prostoru energetické paprsky generované lidmi. Zamilovaný člověk vyzařuje světelnou energii, která odlétá do kosmu. Tato energie je energií stvoření; je energií schopnou vytvářet nový svět, energií, jejíž rychlost přenosu ve vesmíru nedokáže vyvinout žádné technické zařízení. Této energii stačí pouhý okamžik k dosažení jiných planet, k odražení a návratu zpět. Slunce vysíláním své energie rovněž odráží světelné paprsky lidské energie, ale jen v určitém spektru. K Zemi se vrací jen Boží silou požehnaná energie. Ve dne i v noci přebírá cedr jako kondenzátor kosmické energie svými jehlicemi tyto paprsky světelné energie vydávané lidmi a v případě nízké hladiny energie kosmu nebo energie všeho živého na Zemi doplňuje potřebnou naakumulovanou energii. Tato energie je schopná léčit duši i tělo - tvrdí lidové lékařství, a potvrzuje to i současná medicína.

V dávných dobách bylo lidové lékařství prakticky jedinou dostupnou možností léčby pro většinu obyvatelstva, k níž se dnes obrací stále více lidí, mimo jiné i těch, kteří odmítají chemoterapii a léčení prostřednictvím syntetických preparátů. Dnes je všem známo, že rostlinné substance jsou schopny vrátit lidskému organismu zdraví a funkční integritu.

Tyto látky působí především na buňky a zároveň harmonizují všechny procesy probíhající v organismu jak na celkové (fyziologické), tak na buněčné úrovni.   

Největší léčivou sílu vykazují cedry sibiřské, přičemž podle mínění uznávaných badatelů nabývají léčivé vlastnosti stromů na intenzitě s přibližováním se k severnímu pásmu vegetace. Žijící v extrémních podmínkách, mocný a dokonalý sibiřský cedr po celá staletí vyrábí a chrání v sobě velký obsah biogenních stimulátorů, které posilují imunitní systém a zhoubně působí na původce různých nemocí. Spektrální rozbor prokazuje, že toto dřevo vyrábí obrovské množství biologicky aktivních látek "mikro a makroprvků".